Olympijské hry nejen zvyšují prestiž země mezi ostatními státy, ale vedou také k vysokým finančním nákladům. Navzdory tomu všechny země považují za čest uvítat olympijský oheň a nešetří pořádáním této skvělé sportovní události.
Nejdražší hry se odehrály v Pekingu v roce 2008. Pak to stálo Čínu 40 miliard dolarů. Je pozoruhodné, že tato částka nepoškodila čínskou ekonomiku absolutně - v zemi je dostatek kapitálu na stavbu nových linek metra, sportovních zařízení a na to, aby olympijské hry byly úspěšné.
Před touto sportovní událostí v Číně vzrostly daňové příjmy o 20–30 procent, zatímco v té době se schodek rozpočtu snížil ze 3% (2002) na 1% (2007). Je pozoruhodné, že pouze 20% z celkové částky bylo vynaloženo na výstavbu olympijských projektů. Zbytek byl investován do dlouhodobé infrastruktury. Jedno zařízení bylo například věnováno pekingské univerzitě vědy a technologie.
Soutěž z roku 1976 v Montrealu je považována za další nákladnou hru. XXI. Olympijské hry stály stát 20 miliard dolarů. Kromě toho zemi trvalo 30 let, než splatila tak obrovský dluh. Do konce dvacátého století zavedla Kanada 20% daň z prodeje tabákových výrobků.
Stojí za zmínku, že takové obrovské množství bylo dobře vynaloženo - olympijské hry v Montrealu se staly jedním z vzrušujících a barevných brýlí pro miliony lidí z celého světa. Pouhý příchod ohně z Atén do Kanady stál za to - bylo to provedeno pomocí laseru vypuštěného z vesmírného satelitu. A z Ottawy do Montrealu to neslo 500 sportovců, z nichž každý ujel kilometr. Ve sportovní aréně byly instalovány dvě obrovské obrazovky, vysílající soutěž s pomalými reprízami zajímavých momentů, a nejvyšší olympijská věž byla postavena na olympijském stadionu.
Zajímavé je, že na zahajovacím ceremoniálu byla přítomna celá královská rodina v Anglii a dcera Alžběty II. Anna se zúčastnila jezdeckých soutěží. Tuto olympiádu si také pamatovala skutečnost, že hostitelé soutěže poprvé v historii her nezískali ani jednu zlatou medaili. Kanadský tým měl jen 5 stříbrných medailí a 6 bronzových medailí.
