Několik let před krachem socialistického tábora se v Los Angeles konaly příští letní olympijské hry. Předchozí olympiáda byla poznamenána bojkotem her v řadě zemí. Důvody pro odmítnutí účasti na olympijských hrách byly politické motivy, zejména zhoršení vztahů mezi NATO a Sovětským svazem. V roce 1984 reagovaly socialisticky orientované země podobným krokem a bojkotovaly olympijské hry na americkém kontinentu.
Olympijské hry 1984 byly ignorovány téměř všemi zeměmi socialistického bloku, s výjimkou ČLR, Jugoslávie a Rumunska. Rumunští sportovci však dostali od své země povolení přijet do Los Angeles pouze soukromě, ačkoli se Rumunsko k protestní akci formálně připojilo.
Formálním důvodem bojkotu bylo odmítnutí olympijského organizačního výboru poskytnout nezbytné bezpečnostní záruky účastníkům ze zemí Varšavské smlouvy a SSSR. Skutečným důvodem však samozřejmě byl bojkot mnoha kapitalistických států olympijských her 1980, které se konaly v Moskvě. Obdobně obdobně reagovaly země socialistického tábora na takzvanou „Carterovu doktrínu“, která poskytovala vojenskou pomoc protisovětským povstalcům v Afghánistánu.
V říjnu 1983 odhalila sovětská sportovní výprava mnoho nedostatků ze strany amerických organizátorů her, poté vedení SSSR vyjádřilo znepokojení nad tímto stavem věcí. Vláda USA zejména neposkytla písemné záruky jejich bezpečnosti sportovcům ze socialistických zemí. Delegacím nebylo dovoleno letět na olympiádu letadly Aeroflot a plovoucí základně Sovětského svazu, motorové lodi v Gruzii, byl odepřen vstup do amerického přístavu.
Na jaře 1984 se objevila rezoluce politbyra, která naznačovala neúčelnost účasti sovětských sportovců na hrách v roce 1984. Dokument obsahoval řadu opatření zaměřených na vytvoření příznivého veřejného mínění ve světě. Mělo se také přenést veškerou odpovědnost za narušení olympijských her na USA. Bratrské státy byly vyzvány, aby se připojily k bojkotu olympijských her v Los Angeles.
Země socialistického tábora vyhlásily pořádání mezinárodní soutěže „Friendship-84“, které se zúčastnili sportovci z devíti socialistických zemí a sportovci z více než 40 dalších zemí. Někteří účastníci alternativních soutěží se navíc zúčastnili olympijských her v Los Angeles. Na soutěži Družba-84 bylo zaznamenáno několik desítek světových rekordů v různých sportech.
Po dvou po sobě jdoucích bojkotech olympijských her byly do charty Mezinárodního olympijského výboru zavedeny sankce za organizaci bojkotu olympijských her, až po diskvalifikaci národních týmů nebo vyloučení země z MOV.
