V roce 1968 se poprvé v historii konaly letní olympijské hry v Mexiku, přesněji v hlavním městě státu Mexico City. Předtím hostovaly olympijské hry na americkém kontinentu pouze Spojené státy. Tyto soutěže se zapsaly do historie nejen kvůli sportu, ale také kvůli společenským a politickým událostem kolem her.
Na olympijských hrách v Mexico City se zúčastnili sportovci ze 112 zemí. Počet účastníků se významně zvýšil díky vyhlášení nezávislosti mnoha afrických států.
První místo v neoficiálním medailovém pořadí obsadily USA. Tým amerických sportovců se tradičně ukázal být silný. Ženy i muži získali pro svůj národní tým několik medailí v běhu a skákání. Plavci této země si vedli také dobře.
Sovětský svaz skončil na druhém místě, jen pár medailí za ním. Sovětští sportovci byli vůdci v gymnastice, boxu a vzpírání. Zlato obdrželi také sovětské volejbalové týmy mužů a žen.
Třetí místo, k překvapení sportovních odborníků, obsadilo Japonsko. Ekonomický rozvoj tohoto státu po druhé světové válce měl pozitivní dopad na popularizaci sportu. Japonci ukázali svůj úspěch na maratonu i ve volejbalu - stříbrnými medailisty se staly týmy žen i mužů.
Olympijské hry v Mexico City se proslavily mnoha protesty. Mexická mládežnická hnutí zahájila pouliční demonstrace požadující svržení vlády. Vybrali si pro to období olympijských her, aby přilákaly maximální pozornost mezinárodního společenství k politice mexických úřadů.
Někteří sportovci se účastnili jednotlivých politických akcí. Například dva američtí černí atleti hned na slavnostním předávání cen protestovali proti diskriminaci černé populace Spojených států. Jednalo se o porušení pořadí her, které skončilo diskvalifikací pro ně již doma.
Současně se při slavnostním předávání cen vyslovila také československá gymnastka Věra Chaslavská proti Sovětskému svazu, zejména při invazi do Československa. To se ukázalo být konec její sportovní kariéry.
