V roce 1972 se poprvé konaly olympijské hry mimo USA a Evropu. Hlavním městem zimních olympijských her XI bylo japonské město Sapporo. Hry se konaly od 3. do 13. února.
Japonsko v té době netvrdilo, že je přední sportovní silou. Hlavním cílem Japonského olympijského výboru proto bylo demonstrovat sociální a ekonomické úspěchy země v poválečných letech. Více než 4 000 novinářů získalo akreditaci těchto her. Jednalo se o první rekord olympiády.
Sapporo již získalo právo pořádat olympijské hry v roce 1940, ale kvůli válce s Čínou japonský olympijský výbor od této čestné mise upustil. Olympijské hry se do Japonska vrátily po dlouhých 32 letech. Soutěže v roce 1972 se zúčastnili sportovci z 35 zemí, celkem se zúčastnilo 1006 sportovců. Poprvé ve hrách soutěžili sportovci z takové zimy, jako je Filipína.
V Sapporu se hrálo 35 sad ocenění v 10 sportovních disciplínách. První místo v neoficiálním medailovém pořadí sebevědomě obsadil tým SSSR. Sovětští sportovci získali 16 medailí, z toho 8 zlatých. Druhé místo, nečekaně pro mnohé, obsadil národní tým NDR, který se podruhé v historii této země zúčastnil zimních her.
Hrdinkou olympijských her byla lyžařka Galina Kulaková, která ve stejných hrách (vzdálenosti 5 a 10 km a štafeta 4x7,5 km) získala tři zlaté olympijské medaile. Dalším hrdinou byl Holanďan Ard Skhkenk. Získal tři zlaté medaile v rychlobruslení (1 500 m, 5 000 ma 10 000 m). Později byla na jeho počest v Holandsku pojmenována odrůda tulipánů.
Na olympijských hrách v Sapporu se poprvé stala olympijskou vítězkou skvělá krasobruslařka Irina Rodnina. Pak bruslila v tandemu s Alexejem Ulanovem. Druhé místo v soutěži párů obsadili také sovětští sportovci, byli to Lyudmila Smirnová a Andrej Suraikin.
Výkony japonských skokanů se staly skutečnou senzací. Japonci, kteří nepočítali s velkým úspěchem, vystoupili ze sedmdesátimetrového odrazového můstku na celé pódium. Ale předtím měl japonský tým jen jednu stříbrnou olympijskou medaili, kterou vyhrál na hrách v roce 1956 v Cortino d'Ampezzo.
Zimní hry v Sapporu byly poznamenány bojem proti „profesionalitě“v olympijském hnutí. Rakouský lyžař Karl Schranz byl vyloučen ze soutěže. Je to podruhé, co utrpěl. Poprvé byl zbaven olympijské zlaté medaile na hrách v Grenoblu v roce 1968. Schranz byl potrestán za smlouvy se sponzory a reklamu pro výrobce sportovního oblečení. V těch letech se věřilo, že peníze nemají v amatérském sportu místo.
Právě konfrontace mezi profesionály a amatéry způsobila, že kanadský hokejový tým bojkotoval zápasy v Sapporu. Kanadští hokejisté trvali na tom, aby sportovcům NHL přiznali právo účastnit se olympiády, a poukázali na to, že sovětští hokejisté jsou amatéři pouze „na papíře“. Jejich žádost však nebyla uspokojena, a proto zakladatelé ledního hokeje odmítli účast v soutěži úplně. Vítězi se stali hokejisté SSSR, Američané obsadili druhé místo a bronz získali sportovci Československa.
Zajímavý fakt: během zkoušky k zahájení her jeden z diváků upozornil organizátory na nesprávné uspořádání prstenů na olympijské vlajce. Podle pravidel jsou prsteny uspořádány v tomto pořadí: modrá, žlutá, černá, zelená, červená. Ukázalo se, že na všech zimních hrách od roku 1952 byla vyvěšena špatná vlajka. A nikdo si nevšiml chyby.
