Olympijské hry v Mnichově v roce 1972 se, bohužel, neslavily zásluhami organizátorů nebo sportovců. Tehdy došlo k teroristickému útoku, který se stal jednou z nejstrašnějších událostí, jaké kdy zatemnily olympijské hry.
XX. Olympijské hry, které se konaly v Mnichově v září 1972, se staly nechvalně známými kvůli palestinskému teroristickému útoku na izraelskou delegaci. MOV, stejně jako německé orgány, si byl dobře vědom, že na olympijských hrách dojde k teroristickému útoku, a analytici dokonce předpověděli 26 možných scénářů jeho držení, aby organizátoři akce mohli upravit své akce a poskytnout ochranu obyvatelům olympijských Vesnice. Potřebná opatření však bohužel nikdy nebyla přijata.
Jedním z důvodů teroristického útoku byl zákaz účasti Palestinské federace mládeže na XX. Olympijských hrách. Účelem skupiny Černý říjen bylo zmocnit se zástupců izraelské sportovní delegace pro následnou výměnu rukojmí za palestinské teroristy, kteří byli v té době ve vězeních. Jejich plány navíc zahrnovaly vraždu několika sportovců, což by umožnilo další tlak na izraelské úřady a zároveň by nebylo spojeno s nutností jednat přímo se samotnými politiky, kteří byli mnohem obtížněji dosažitelní.
Brzy ráno 5. září vstoupilo na území olympijské vesnice 8 teroristů ve výcvikových oblecích as batohy plnými zbraní. Byli si všimli, ale lidé, kteří byli ve vesnici, se rozhodli, že jsou to sportovci. Když teroristé dorazili do budovy, kde žili Izraelci, vtrhli dovnitř, zastřelili dva sportovce a devět lidí si vzali jako rukojmí. Nízká kvalifikace a špatné odborné vzdělání lidí, kteří vedli jednání a operaci s cílem osvobodit rukojmí, způsobily smrt všech 9 zajatých sportovců, zatímco tři teroristé přežili a později je německé orgány propustily. Obětí útoku byly také pilot vrtulníku a jeden policista.
Bylo to v roce 1972, kdy se MOV poprvé rozhodl pro jednodenní přestávku v hrách. Mnoho sportovců a hostů opustilo Mnichov v obavě o svůj život. Izraelcům bylo odepřeno vydání soudu s přeživšími teroristy Samir Mohammed Abdullah, Abdel Khair Al Dnaoui a Ibrahim Masood Badran. Reputace německých úřadů byla beznadějně pošpiněna a brzy se jim nedařilo očistit se od mnichovské hanby. Později byla v Německu vytvořena speciální protiteroristická jednotka, díky níž se vedení vojenských operací na osvobození rukojmí stalo úspěšnějším než v roce 1972.
