Jedním ze symbolů olympijských her je oheň. Mělo by hořet ve speciální nádobě - „misce“- na stadionu, kde se koná většina soutěží. A když olympijské hry skončí, oheň zhasne, aby se znovu rozhořel za čtyři roky, ale v jiném městě. Toto je krásný, slavnostní obřad.
Olympijské hry se zrodily ve starověkém Řecku. Mýty říkají, že po dlouhou dobu byli lidé před přírodními silami naprosto bezmocní. Bez ohně nemohli ani vytápět svůj domov, ani se chránit před velkými predátory, ani vařit teplé jídlo. A oheň byl na posvátné hoře Olymp, kde žili bohové v čele s nejvyšším bohem - Zeusem. Ale nebeské bytosti vůbec nechtěly sdílet tento dar s ubohými smrtelníky. A pak jednoho dne titan Prometheus, který chtěl pomáhat lidem, ukradl oheň a přivedl jej na zem. Rozzuřený Zeus podrobil Prometheuse strašlivému trestu: titan byl připoután ke skále v dalekých horách, kam mu každé ráno vletěl orel, který mu klekl na játra. Jen o mnoho let později byl Prometheus propuštěn.
Vděční Řekové si titánův čin uchovali ve své paměti. Oheň se pro ně stal jakýmsi zduchovnělým symbolem. Připomínal lidem šlechtu a mučení Prometheova. A tak zapálili oheň před zahájením důležitých událostí a uklonili se před jeho pamětí. Kromě toho byly magické vlastnosti čištění připisovány ohni. Organizátoři sportu, zejména tak důležitých, jako jsou olympijské hry, proto zapálili dvojí cíl. Zaprvé vzdali hold památce Prometheova a zadruhé doufali, že všichni účastníci a diváci budou „očištěni“od špatných myšlenek a záměrů a soutěž nebude zastíněna žádnými hádkami nebo nepřátelstvím.
Když se díky baronovi Pierru de Coubertinovi a jeho spolupracovníkům oživily olympijské hry, oživila se u nich tradice zapalování ohně. Poprvé to vypuklo na olympijských hrách v roce 1928 v Amsterdamu a během olympijských her v Berlíně v roce 1936 byla hořící pochodeň dodána na stadion pomocí štafetového závodu. Od té doby tímto způsobem dorazí olympijský oheň na stadion, kde by se miska měla rozsvítit. Účast na takové štafetě je považována za čest a být v úplně poslední fázi, tj. Zapálit oheň pochodní vlastníma rukama, je velkou ctí, kterou oceňují pouze ti nejuznávanější.
