Hlavní město Finska již získalo právo pořádat letní olympijské hry 1940, ale tomu zabránila druhá světová válka, která začala v roce 1939. O 12 let později však do Helsinek dorazil olympijský oheň.
Soutěže se zúčastnilo 4925 sportovců ze 65 zemí. Poprvé přišli na olympijské hry sportovci ze Sovětského svazu, což byla pro národní sport velmi velká událost. Příležitost setkat se se sportovci ze zemí s různými politickými systémy na sportovištích se stala důležitou etapou při budování jejich mírového soužití. Olympijský výbor věřil, že sport je nad jakýmkoli politickým rozdělením. V praxi se ale sport stal pro kapitalistické a socialistické země dalším způsobem, jak dokázat výhody jejich cesty rozvoje.
Na patnácté olympiádě bylo zastoupeno 17 sportů ve 149 disciplínách. Kvůli soupeření mezi sovětskými a americkými atlety bylo na olympiádě v Helsinkách zaznamenáno 66 olympijských rekordů, z toho 18 světových. V celkovém pořadí medailí obsadili první místo sportovci z USA, kteří získali 40 zlatých, 19 stříbrných a 17 bronzových ocenění. Druhé místo Sovětského svazu, který se poprvé zúčastnil olympijských her, mělo velký úspěch, sovětští sportovci obdrželi 22 zlatých, 30 stříbrných a 19 bronzových medailí. Třetí místo obsadil maďarský tým se 16 zlatými, 10 stříbrnými a 16 bronzovými medailemi.
Hry v Helsinkách se zapsaly do historie a vytvořily rekordy. Poprvé tedy kladivové kladivo překročilo hranici 60 metrů, která ještě nikomu nebyla předložena. Rekord vytvořil představitel Maďarska Jozsef Cermak. Skokani do výšky převzali dříve zdánlivě nedosažitelný orientační bod a skokani do výšky - americký olympionik Walter Aevis dokázal vyskočit na drahocenné 2 metry.
Pro Sovětský svaz získala první zlatou olympijskou medaili diskařka Nina Romashkova (Ponomarevová), která se navždy zapsala do historie ruského sportu. Sovětské gymnastky si vedly velmi dobře: Maria Gorokhovskaya získala dvě zlaté a pět stříbrných medailí, Viktor Chukarin čtyři zlaté a dvě stříbrné medaile a stala se absolutním olympijským vítězem. Poprvé pod oblouky olympijské haly zazněla znovu a znovu hymna Sovětského svazu.
Fotbalový zápas mezi týmy Jugoslávie a SSSR se vyvíjel velmi dramaticky. Po první polovině vyhráli Jugoslávci 4: 0, porážka týmu SSSR se zdála nevyhnutelná. Ale ve druhé polovině se stalo neuvěřitelné, sovětským sportovcům se podařilo vstřelit pět gólů a jeden připustit. Hlavní čas skončil nerozhodně, půl hodiny navíc neodhalila vítěze. Byla naplánována repríza, ve které sovětští sportovci přesto podlehli Jugoslávům skóre 3: 1. To mělo smutné následky - hráči byli potrestáni a tým CDSA, který byl páteří olympijského týmu, byl rozpuštěn.
Nepochybným úspěchem se stalo druhé místo sovětského basketbalového týmu, který hrál na olympijských hrách poprvé. První místo získali sportovci z USA, třetí - olympionici z Uruguaye.
V potápění si atleti ze Spojených států vedli skvěle, když vyhráli všechny čtyři zlaté medaile. Ale ve vzpírání byli sovětští sportovci schopni adekvátně odolat Američanům. Výsledkem bylo, že Američané získali 4 zlaté, sportovci ze SSSR tři.
Jednou z kuriozit letních olympijských her v Helsinkách bylo, že nebyly oficiálně uzavřeny - na závěrečném ceremoniálu přednesl prezident MOV Siegfried Edstrom velký projev, ale zapomněl říci hlavní slova - „Prohlašuji hry XV. Olympiády Zavřeno. Proto jsou hry v Helsinkách stále oficiálně považovány za otevřené.
